Španělsko 2022
Z 45 účastníků bylo 10 skvělých kluků a 35
báječných holek a 3 učitelé.
Strávili jsme spolu téměř 7 tryskem plynoucích
dnů, lehce přes 150 intenzivních hodin, z nich jsme prospali neskutečně málo.
Denní limit nachozených kroků (limit 10 tis.
kroků) jsme v průměru o víc jak polovinu
překročili (16 500 kroků za den), což je asi 11 km denně a 55 km za pobyt.
Autobusem jsme ujeli cca 4 000 km.
Navštívili jsme hlavní město Katalánska,
Barcelonu, celkem 2x. Poprvé to bylo lehké oťukávání, podruhé už to bylo s
otevřenýma očima a vnímáním pulzujícího města s dávnými krásami i duchem
současnosti.
Umělec nebo blázen, šoumen s knírem - Salvator
Dalí a Teatro Museo s jeho obrazy, instalacemi v jeho rodném Figueres. Pátrali
jsme po galerii po zadaných úkolech, hledali, obdivovali obrazy. Vychutnávali
jsme si poklidnou atmosféru přímořské vesničky Cadaqués, kde trávil Dalí hodně
času. Zvládli jsme i cestu pěšky přes strmý kopec do jeho rezidence v Port
Lligat.
Umění, historie, malířství bylo za první 2 dny
dost. Změnili jsme poznání útočící na naší představivost za poznání staveb,
zákoutí v podání města Girona. Konečně chrliče přestaly sloužit svému účelu a
bavila nás jen čarodějnice do něj zakletá. Už víme jak to bylo s mouchami, co
zůstalo po Arabech a Židech v Gironě, že má toto město letiště, fotbalový klub
a poměrně mladou Univerzitu.
Příroda pobřeží Costa Maresme i Costa Brava je
jiná. V Blanes v botanické zahradě jsme viděli rostliny i z jiných kontinentů.
Nádherné byly i výhledy na moře.
Montserrat a duchovno. Zklidnění. Poutní
místo. A opět Barcelona. Montjuick, Španělská vesnice, Tibidabo, přístav,
Rambla, Colon, Plaza Catalunya, Batló, Casa Milá, park Guell … a na závěr tím,
čím jsme začali, architekt Antonio Gaudí. Kluk z Reus, inspirovaný tím co viděl
v přírodě, s vlastním stylem, asketa, umírající po srážce s tramvají v
nemocnici pro chudé. Stavba SAGRADA FAMILIA. Ještěrky, želvy, pelikán, osel,
magická tabulka (33) … téměř 150 let stále se stavějící kostel, svatostánek,
CHRÁM.
Cesta domů. Smutek. Únava.
Adiós España.
- Mgr. Vladislava Kolářová -