Malá inventura Fidlovačky

Společná návštěva Divadla na Fidlovačce o posledním školním dni kalendářního roku se už stala tradicí naší akademie. Naposled jsme takto zhlédli úspěšnou hru Cizinec z roku 1983, v níž americký dramatik Larry Shue rozvíjí komediální zápletku založenou na rozkrývání lidských povah před domnělým přistěhovalcem. Loňské nastudování Kateřinou Duškovou poskytlo zvláště Martinu Písaříkovi v roli Charlieho prostor k vděčným komickým výstupům, vážný tón vnesl do rozuzlení přesah k problému xenofobie.

Na Fidlovačce jsme byli devátým rokem v řadě, úměrně svému působení na oavin se tedy můžete vydat zpátky časem – 2018: Cizinec, 2017: Mezi nebem a zemí, 2016: Sen noci svatojánské, 2015: výtečný stand up Tři holky jako květ, 2014: Eva tropí hlouposti, 2013: muzikál Nevěsta, 2012: Hostinec U kamenného stolu, 2011: Lucerna, 2010: muzikál Divotvorný hrnec. Z předchozích let připomeňme Gilgaméše v osobitém podání našeho školního souboru na prknech Divadla U Hasičů (2009), půvabné vánoční retro Jak jsem se ztratil na Divadle v Dlouhé (2008), znamenitou Hanu Seidlovu z Edith a Marlene v Divadle pod Palmovkou (2007), tamtéž Ještě jednou, profesore (2006).

Krátce k historii. Divadlo vybudoval roku 1921 vlastním nákladem herec a režisér Stanislav Langer v místech, kde se konávala ševcovská slavnost Fidlovačka zvaná dle nástroje k hlazení-fidlování kůže. Pod názvem Tylovo divadlo a později Divadlo na Fidlovačce se scéna zaměřovala na operety, rok 1963 přinesl sloučení s karlínským divadlem a nové pojmenování Hudební divadlo v Nuslích. Pro zchátralý stav původně dřevěné budovy byl ovšem v roce 1973 ukončen provoz. Po čtvrtstoletí přišla iniciativa herců vinohradského divadla Tomáše Töpfera a Elišky Balzerové, jejichž nadace shromáždila prostředky k rekonstrukci v zajímavém stylu lidových arén (kdysi typických pro Královské Vinohrady). Roku 1998 tak začala nová éra Fidlovačky, jíž následujících 14 let šéfoval Tomáš Töpfer a která díky mecenášům ustála i nedávnou hrozbu dalšího zániku, aktuálně ohlásila posun dramaturgie a nové logo.

- RNDr. Stanislav Koňařík -